Zpět

Známí rodáci

Cyprian Lelek /20.10.1812 - 26.4.1883/

Narodil se 20.října 1812 v Dolním Benešově. Otec Jiří Lelek byl kožešníkem a patřil mezi benešovské měšťany. Matka pocházela z rodu Kladivova. Rodina byla poměrně zámožná, zabývali se i zemědělstvím. Cyprian byl nejstarší syn a protože se dobře učil, dali ho rodiče na studie. V roce 1822 studoval na hlavní škole v Opavě, učil se německy a připravoval se na studium na gymnáziu. Na podzim roku 1830 odešel na katolické gymnázium do Hlubčic, kde také po dvou letech s vyznamenáním maturoval. Odsud odchází do Vratislavi, kde vystudoval bohosloveckou fakultu. Velký vliv na jeho vývoj má v této době český učenec Jan Evangelista Purkyně. V roce 1835 se Lelek stává pomocným knězem (kooperatorem v Bavorově. Od roku 1839 - 1849 působí jako kaplan v Hlučíně a celých 28 let až do své smrti působí jako hlavní kaplan opět ve Wodce u Hlubčic. Zemřel náhle 26.4.1883 těsně před jmenováním čestným konzistorním radou a je pochován na hřbitově ve Wodce u Hlubčic. Cyprian Lelek nebyl jen duchovním správcem, ale vykonával funkci místního školního inspektora, byl spisovatelem, sběratelem národních písní, novinářem i politikem. Spolu se svými českými přáteli se snažil o zachování českého jazyka. Napsal český slabikář a čítanku, podle které se vyučovalo na moravských školách ještě v roce 1873. V revolučních letech 1848 -1849 vystupoval jako mluvčí pruských Moravců, ale také jako představitel Poláků.

Vilém Balarin (11.3.1894 - 1978)

Narodil se v selské rodině v Zábřehu u Hlučína a již od mládí se projevoval jeho výtvarný talent. Studoval v Ratiboři a na královské akademii výtvarných umění ve Vratislavi. Od poloviny dvacátých let podnikal pravidelné studijní cesty do Vídně a seznamoval se s moderním malířstvím. Válka znamenala pro umělce ztrátu zaměstnání a odchází ze Zábřehu. Po válce žije v Hlučíně, ale jeho tvorba je nedoceněna a prakticky neznáma. Teprve v roce 1956, kdy vystavuje při příležitosti 700. výročí města Hlučína, stává se známým širší veřejnosti. Od roku 1969 vystavuje pravidelně v Opavě se skupinou X. Maloval portréty, figurální kompozice, koně, krajiny i zátiší.

Dionýz Ignác Stanetti (2.3.1710 - květen 1767)

Narodil se 2.3.1710 v Dolním Benešově jako syn kapitána Jana Stanettiho a Zuzany Stanetti. Působil napřed ve Slezsku, první dílo je v Těšíně, pak v Prievidzi, kde vytvořil reliéf Nejsvětější trojice na hlavní fasádě kostela a plastiky Víry a Naděje v interiéru kostela. Od r.1745 získal občanství v Kremnici, kde založil sochařskou dílnu. V r.1756 vytvořil sochy oltáře sv. Kříže v Jezuitském kostele v Banské Šťiavnici a tamtéž vytvořil 1758-63 i morový sloup. Pracoval rovněž s Vogerlem na trojičném morovém sloupu v Kremnici, který po smrti obou mistrů dokončili jejich pomocníci. Další jeho díla jsou v bývalém farním kostele v Kremnici, v kostele ve Velčiciach a tři barokní sochy jsou ve Slovenské národní galerii v Bratislavě.Otec rodiny Sanettiů přišel do Dolního Benešova z osady Střelce u Opole /dnešní Polsko/. V Dolním Benešově se oženil a působil na zdejším panství jako správce. Manželka Zuzana zemřela v roce 1713. Byla pohřbena  v kostelní kryptě. Dionýz Stanetti byl nejmladší z pěti osiřelých dětí. Z dostupných pramenů se dá usuzovat, že sochařskému řemeslu se vyučil spolu se staršími sourozenci Antonínem a Františkem ve Vídni u dvorního sochaře Giovani Stanettiho, který zřejmě byl jejich strýcem, nebo blízkým příbuzným. S díly starších bratrů se setkáváme na Těšínsku.

Ondřej z Benešova

Úspěšný obhájce Opavy za ruského vpádu knížete Danila.

Beneš z Drahotuš /zemřel 1569/

Komorník knížectví krnovského a statečný obhájce češtiny i zemských práv.

Ernst Dubový /1891-1945/

Autor četných teologických spisů.

Heinrich Dominik /1882-1974/

Autor německy psaných divadelních her.

Zavřít